Setkávání – Lenka Martonová, Limnický ateliér

Jemné dekory, něžné figurky a ruce od hlíny. A taky cesta tam a zase zpátky. Tak by se dal charakterizovat dnešní rozhovor s Lenkou, která po mnoha peripetiích tvoří keramiku pod názvem Limnický ateliér.

Lenka Martonová je příkladem toho, že když ve vás dříme tvořivost, tak se jí prostě nevyhnete :). Protože se s Lenkou znám osobně, budeme si v rozhovoru tykat.

Lenko, mohla bys, prosím, popsat svou cestu ke keramice?

Jsem vyučená keramička s dlouholetou praxí v porcelánce, která si během mateřské usmyslela, že už nikdy, ale opravdu nikdy nebude dělat v porcelánce a patlat se s hlínou. Poslední rok na mateřské jsem začala studovat ekonomiku a podnikání. Studium jsem úspěšně dokončila už během zaměstnání v soukromé porcelánce a hned poté jsem nastoupila jako účetní do Savoy Westend Hotelu v Karlových Varech. Byla to práce snů… luxusní prostředí s veškerými výhodami, skvělé platové ohodnocení, super kolektiv. 

Tvořivost si k tobě ale cestu našla…

Je to tak, brzy mi začala chybět kreativní činnost. Začala jsem tedy malovat. Kamarádka, ke které jsem docházela na výuku malby a kresby, se mi zmínila o fleru.  Na fleru jsem byla jako ve snu. Tolik stejně postižených lidí jako já na jednou místě? Paráda! V kreslícím a malovacím klubu jsem se seznámila s tebou a mnoha dalšími tvůrci. Otevřel se mi svět, KREATIVNÍ SVĚT. V malovacím klubu jsme se domluvily na společném víkendu, kde jsi nás provedla světem akvarelu. Celý ten víkend byl pro mě dalším snem. Tvůj výklad, naše hostitelka Helena Görnerová, další děvčata z fleru, všechny jsme se konečně poznaly osobně a bylo to nádherné setkání plné smíchu a barev. Nezapomenutelný zážitek.

Máš pravdu, to byl úžasný víkend. Myslím, že jste si tenkrát akvarel užily se vším všudy. Ty jsi u něj ale nezůstala…

Malováním a zkoumáním různých výtvarných technik, jsem se odreagovávala od čísel. Každá technika, ať už akvarel, olejomalba, malba akrylem, perokresba, má své kouzlo. Nejsem v tomto směru nijak vyhraněná.

Akvarel je jemná až křehká technika, která učí trpělivosti.

Olejomalba je oproti akvarelu zase spíše taková meditativní technika.

Malba akrylem je zase dynamická, rychlá.

Perokresba je nenáročná na pomůcky a lze kreslit prosto kdekoliv.

… až ses oklikou postupně vrátila zpátky ke keramice a vznikl Limnický ateliér

Keramika mi prostě nedala spát. Díky fleru jsem zjistila, že keramiku lze dělat i jinak, než co nás učili na škole a co jsem roky dělala v porcelánce. Začala jsem sledovat zahraniční keramiky i keramiky na fleru a pomalu ve mě vzrůstala touha začít tvořit keramiku dle svého. Chyběla mi odvaha a tak jsem si jen tak snila a alespoň malovala.

Jak tomu tak ale bývá, když něco opravdu moc chcete, vždy se vám nějakým způsobem otevře cesta ke splnění snu, i když se to tak na první pohled vůbec nemusí jevit.  V mém případě zasáhla nemoc, díky níž jsem se už nemohla vrátit zpět do účtárny. Období nemoci jsem se věnovala malbě, která mě osvobozovala od negativních myšlenek a pomohla mi překlenout nelehké období. Zúčastnila jsem se i několika výstav, ale vidina nejisté budoucnosti mnou vnitřně cloumala. Vrátila jsem se do práce na poloviční úvazek, ale už jsem sama cítila, že práci nejsem schopna zvládnout. Manžel mi navrhl, jestli bych nechtěla začít vyrábět doma keramiku „Jsi přeci vyučená keramička“. Pořídil mi veškeré vybavení a já si teď téměř dva roky vyrábím svou vlastní autorskou keramiku, o které jsem tajně snila. Teď teprve chápu svou nemoc jako cestu ke splnění dlouholetého snu.

V současné době mě keramika pohltila natolik, že na malování mi už nezbývá moc času, ale občas si odskočím i k plátnu nebo kreslícímu papíru.

Všechno se točí kolem tvořivosti, co pro tebe osobně znamená?

Vášeň pro zkoumání různých výtvarných technik mě neopustila, a tak jsem nedávno absolvovala kurz kaligrafie, která má také neskutečné kouzlo.

Všechny techniky mají jedno společné a to KREATIVITU.

A co pro mě osobně KREATIVITA znamená? Je to cesta, cesta do nitra, cesta sama k sobě, nalézání sebe sama. Vždy jsem si myslela, že jsem dosti kreativní, ale až teprve díky nemoci jsem s kreativitou musela začít zacházet úplně jinak. Změnit svůj postoj jak ke kreativitě, tak sama k sobě. Pochopila jsem, že u jakékoliv kreativní činnosti není třeba přemýšlet a vymýšlet. Je třeba jen nasednout na vlnu a nechat se unášet, nevnímat čas, prostor, myšlenky. Je to vnitřní svoboda.

Lenko, jsi, stejně jako já, knihomol. Podělíš se s námi o tipy na nějaké zajímavé knihy?

Vzhledem k tomu, že jsem uchvácena všemi možnými výtvarnými technikami, tak nejen, že občas jdu na nějaký výtvarný kurz, ale čerpám hodně z knih. Kromě mé posedlosti kreativitou jsem také neskutečný knihomol, takže mám klidně rozečtených několik knih najednou. Ohledně výtvarných technik bych mohla doporučit mnoho a mnoho knih, ale zmíním alespoň ty, které jsou pro mě zásadní:

• ENCYKLOPEDIE výtvarných technik a materiálů – Ray Smith
• Mistři čínské tušové malby 20.století – ze sbírek Národní galerie v Praze
• Čínské malířství – průvodce filosofií, technikou a historií – Wang Yao-t´ing
• Malba v čínském stylu – Iva Prošková
• Portréty květin – Anna Mason
• Vodovky-Tempery-Akvarel – Robin Berryová
• Portrét a hlava – Martin Ševčík
• Kaligrafie – David Harris

A co doporučuje Lenka Martonová závěrem?

„Užívejte života s láskou, vděčností a pokorou“ J