Ať už s papírem tvoříte jakkoli, určitě jednou nastane chvíle, kdy budete chtít, aby váš výtvor v pořádku nějakou dobu vydržel. A třeba dokonce bez úhony přečkal věky :). Dejme tomu, že jste si pořídili mistrovské barvy s nejvyšší světlostálostí a očekáváte, že si obrázek jimi namalovaný zachová svou krásu minimálně pár desítek let. K tomu, aby to tak opravdu bylo, vám výrazně pomůže papír bez kyselin.
Nebojte, nebudu se tu pouštět do nějakého složitého chemického rozboru, jen vám stručně vysvětlím, co to znamená. (A někdy příště se důkladně podíváme na zoubek výrobě papíru a historii papíru.)
Acid a lignin free je nápis, který v současné době najdete na většině kvalitních papírů pro umělce, ale třeba i u papírů pro scrapbooking. Je to označení, které znamená, že papír neobsahuje kyselinu ani lignin.
Někteří výrobci uvádějí informace o tom, že je papír stálobarevný, archivační, nebo že není vyroben ze dřeva (archival safe). Můžete se setkat i s označením v podobě ležaté osmičky v kroužku.
Většina papírů se vyrábí z celulózy. Nejčastěji jde o celulózu ze dřeva (tzv. papírenská buničina). Celulóza je základní stavební látkou rostlinných buněčných stěn, společně s ligninem. Možná vás zaujme, že z celulózy se, mimo jiné, vyrábí i viskóza. Určitě z ní máte něco doma ve skříni :). Jde o moc příjemný a splývavý materiál.
Každý běžný papír obsahuje obsahuje lignin a celulózu. V čem je tedy problém?
Lignin je stavební složkou dřeva, právě díky němu je dřevo pevné. Pevnost zajišťuje i papíru. Papír bez ligninu není tak pevný. Bohužel, lignin se po určité době začne rozpadat, to způsobí hnědnutí papíru (určitě si vybavíte staré zažloutlé noviny nebo fotografie). S rozpadem ligninu souvisí i uvolňování kyseliny.
V papíru můžeme najít několik druhů kyselin. V první řadě se do papíru kyseliny přidávají proto, že zvýší jemnost a zajistí příjemnější povrch papíru. To je důležité třeba pro psaní a potisk.
Kyseliny ale také vznikají v papíru samovolně, tak, jak papír stárne a lignin se v nich rozpadá. Papír začíná být křehký a lámavý.
Ať jde o kyselinu přidanou nebo vzniklou samovolně, všechny postupně znehodnocují a rozkládají papír. Tohle asi moc nevadí u školních sešitů nebo bloků, do kterých si jen tak čmáráte. Když ale chcete papír, co vydrží, dejte přednost papíru nekyselému – bez kyselin. Nejenom, že zůstane dlouho pěkný, ale ani nevybledne to, co na něj namalujete.
Výrobci se samozřejmě snaží tyhle procesy zpomalit, nebo úplně eliminovat. Proto přidávají do papíru zásadité činidlo, ustalovač (angl. buffering, buffer). Aby to nebylo tak jednoduché, některé studie uvádějí, že i zásaditá příměs může papír časem poškodit. Tak teď, jak se říká, babo raď!
Každopádně, já osobně ctím tu zásadu, že pokud mi jde z ruky originál nebo tisk, vždy je na archivním papíru s použitím kvalitních barev s garantovanou světlostálostí.
Chcete vědět, jak jinak můžete vybírat papír na akvarel? Mrkněte třeba na tenhle článek.
Ve výběrové složce papírů na akvarel najdete různé typy a gramáže papírů, některé byste jen těžko kupovali po jednotlivých arších.
Kurz Podzimní věnečky v Národním muzeu je kurz, který vás bude bavit! Je mimořádný tématem…
Namalovat podzimní list akvarelem může být snazší, než se na první pohled zdá. I když…
Líbí se vám lehkost vodovek a přemýšlíte, jak by vypadala malba na textil akvarelem? Namalujte…
Protože se mně stále častěji ptáte, jestli budu učit i někde jinde než v Praze…
Super-granulující akvarelové barvy Horadam. Mistrovská řada akvarelů německé značky Schmincke. Stojí za to je vyzkoušet,…
Říkáte si, jaké by to asi bylo mít čas jen pro sebe? Ponořit se do…