Proč je tak důležité rozvíjet tvořivost

Tvořivost je krásným českým ekvivalentem pro slova kreativita nebo invence. Všichni něco tvoříme, vytváříme. Každý den, každou chvíli.

kreativita a invence – oba termíny pocházejí z latiny: creo – tvořím a invenio – vynalézám, objevuji

Vždycky mě zarazí, když se mi už na kurzy lidé hlásí s tím, že oni nic neumí, nemalují, nekreslí. Že zrovna jim to určitě nepůjde. Proč máme tuhle potřebu se předem takhle srážet, hodnotit? Na kurz přece jdete s tím, že se tam teprve něco naučíte 🙂.

Za ty roky, co učím, jsem se na kurzech potkala možná už s dobrou tisícovkou lidí a vždycky se našel někdo takový. Někdo, kdo si myslí, že není dost dobrý, že jsou důležitější věci na práci, než si něco tvořit pro radost.

Tvořivost není nic pro mě, nejsem žádný umělec

Ale prosím vás, každý z nás je nějak tvořivý. Tvořivost není jen o umění, ale třeba i o tom, že vyzkoušíte jiné koření při vaření, něco uděláte jinak než obvykle.

Už jako malé děti jsme byli tvořiví, s tvořivostí jsme se narodili. A stejně, jako jakoukoli jinou dovednost můžeme i tvořivost rozvíjet a cvičit. Jako jako malým se nám nepodařilo hned napoprvé postavit vysokou věž z kostek. Stěží na sobě stály dvě nebo tři, než nám věž spadla. Zrovna tak je možné (a i dost pravděpodobné), že se vám napoprvé nepodaří namalovat perfektní obrázek akvarelem (když bych se měla pohybovat v rámci svých kurzů). Kdybyste věděli, kolik papírů jsem roztrhala a vyhodila já! Je ale důležité mít hned napoprvé perfektní výsledek, není obohacující prostě jen něco nového zkusit a rozšířit si obzory?

Možná mávnete rukou nad tím, že to pro vás není zajímavé, že na malování nejste. Dobrá, pojďme se na tvořivost podívat jinak. Proč malé předškolní děti bez zábran zkouší, kombinují a vymýšlejí? Proč jim krabice poslouží za dům i raketu? Protože se nebojí špatného hodnocení, chyby. A protože se s nikým neporovnávají.

Proč bych to měla dělat/zkoušet, když někdo jiný to umí mnohem lépe než já?

V dnešní době je obzvlášť snadné podlehnout iluzi, že za nic nestojím. Z nablýskaných profilů na sociálních sítích se na nás valí samá dokonalost, krásné fotky, spokojené rodinky, stylově prostřené stoly, vybrané pokrmy. Ale víte co? I ti „dokonalí“ někdy nějak začínali a co my víme, co se skrývá za tím vším pozlátkem?

Třeba jde o dokonalou aranž jen pro fotku, koláč, co vypadá na fotce skvěle, vůbec nemusí být tak dobrý, jako bublanina, co jste zrovna vytáhla z trouby ve vaší malé kuchyni, kde se vám ruce lepí k lince, co děti zrovna upatlaly od jahod.

Nemyslete si, že kreativita musí být spojena jen s nějakými velkými věcmi, v běžném životě nám pomáhá i při řešení drobností. Maminky určitě znají situaci, kdy dítě v neděli večer oznámí, že na pondělí potřebuje do školy kostým, model domu z papíru, bavlnky určité barvy… (dosaďte si samy :).

Zkoušela jsem to, a nešlo mi to

Mě toho nejde :). Každý z nás má nějaké limity, možnosti. V jejich rámci se ale může rozvíjet. Vůbec neznamená, že když vám dnes něco nejde, že vám to nepůjde i zítra. Chodit jsme se také nenaučili za jeden den, ale pěkně postupně. Věřte si 🙂 Zrovna tak se může stát, že to co vám běžně jde, se někdy nepodaří.

Zrovna předevčírem jsem pekla kváskový chleba a dělala lívance s jahodami. Měla jsem vizi perfektních nadýchaných lívanců se šlehanou smetanou. Chleba vyšel, ale lívance hrůza. Skoro nevykynuly. Aby se daly jíst, udělala rozmačkala jsem jahody s cukrem na omáčku a bohatě je zalila. Díky tomu, že byly „pevnější“, snesly to bez rozmočení a byly nakonec dobré. Vlastně jsme si pochutnali!

Jakmile začnete a vytrváte, otevřou se vám nečekané možnosti. Zkuste jít do práce jinou cestou, uvařit nové jídlo, naučte se šít, zkuste malovat kafem :). Zjistíte, že tvořivost je osvěžující, pomůže vám vybočit z běžného stereotypu každodenní rutiny.

Abych vás ve vaší tvořivosti podpořila, vymyslela jsem si Setkávání. Setkávání se zajímavými lidmi a jejich příběhy.

Lištička je dílem mého prvního hosta. Možná uhodnete, o koho jde?