kvásek ze žitné mouky
sůl
sušené houby
čerstvé houby (pokud jsou)
vajíčka
cibule
brambory
volitelně mléko či smetana ke zjemnění (já tentokrát použila trochu sójové smetany)
Sušené houby dám vařit společně s bramborami nakrájenými na kostky. Kvásek rozmíchám ve studené vodě na konzistenci palačinkového těsta a nechám stát.
Když jsou brambory skoro uvařené, přidám čerstvé houby – pokud je mám, a nechám houby uvařit. Pak přiliji důkladně rozmíchaný kvásek a vařím cca 20-30 minut. Je důležité míchat, aby kvásek nepřekypěl nebo se naopak nepřichytil ke dnu hrnce. Mohu přidat máslo, smetanu nebo i jen samotné mléko na zjemnění. Poté polévku odstavím a nechám odstát, chutě se lépe rozvinou.
Mezitím si na pánvi na másle osmažím cibulku lehce do zlata a odložím jí stranou, na té samé pánvi usmažím míchaná vajíčka podle počtu strávníků. Raději mám tekutější žloutky, tak nepřesmažuji.
Kyselo rozdělím na talíře, na každou porci naložím vajíčka a posypu cibulkou.
K polévce se podle tradice přikusují brambory na loupačku, já tentokrát podávala s domácím kváskovým žitno-pšeničným chlebem.
Kyselo je nejlepší druhý a další den, kdy se rozleží a chutě rozvinou.
———————————————————————————————————
Kyselo je polévka z chlebového kvásku, rozšířená zejména v Podkrkonoší. Základem je chlebový kvásek, nejlépe z tmavé žitné mouky. Při přípravě polévky se kvásek rozmíchá ve vlažné vodě tak, aby nezůstaly žmolky. Polévka se připravuje nejlépe z houbového vývaru (houby v polévce ponecháme), do kterého se rozmíchaný kvásek vlije, dochutí se osmaženou cibulkou, případně kmínem. Do bohatšího kysela se před podáváním vkládají na másle míchaná vajíčka, případně se polévka doladí smetanou. Povrch polévky vylepšíme lžící škvařeného másla. Výsledná hustota polévky by měla být zhruba jako u kulajdy. Kyselo lze připravit i s přídavkem mléka.
V krkonošských domácnostech byl pro přípravu kysela vyhrazen hrnec kyselák, v němž v teple dozrával kvásek. Hospodyně z něj odebírala polovinu na přípravu polévky a doplňovala převařenou vodu a tmavou žitnou mouku.
V Polsku je tato polévka považována za specialitu polské regionální kuchyně a nazývá se żur [žur], jméno však pochází z německého slovasūr, dnes sauer = kyselý. Jedno z polských přísloví praví: Ze żuru, chłop jak z muru ( … jako zeď). Vyjadřuje, že tato polévka je velmi výživná.
Kyselo bývá zaměňováno s kulajdou. Ta se však od kysela liší tím, že se při její přípravě nepoužívá kvásek, ale zato vždy mléko nebo smetana. (zdroj Wikipedie)
